Dopis pana Mrázka 2

Vážená paní ředitelko,

už podruhé v tomto roce jsem navštívil pohořelskou školu a rád bych se Vám vyznal, jak krásná je tato budova zvenčí i zevnitř. Za nás nebyla nepřitažlivá, ale s nynější dobou se to nedá srovnat. Vevnitř je velmi příjemná atmosféra, kterou doplňuje vůně knih a školních potřeb. Opustil jsem Vaši školu v r. 1988 a začal dojíždět do Napajedel. Od 3. 4. 1989 jsem se stal žákem ZŠ pro slabozraké v Litovli. To znamenalo týdenní dojíždění a citelný zásah do biorytmu naší rodiny. Zvolili jsme si pondělní časné vstávání a odjezd z Pohořelic ve 4.30. Nejtěžší bylo zvládnout změnu pobytu: Litovel je od nás 80 km a vládne tam jiná mentalita a jiné vztahy než u nás. V Pohořelicích, Napajedlích a v Litovli jsem se naučil poctivé práci a mohl pak studovat na vysoké škole. S úspěchem jsem završil svá studia na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Navzdory časté nepřítomnosti jsem si uchoval vůči našemu kraji velmi příznivý vztah. Své poznatky a schopnosti chci využít při psaní knihy o místním farním společenství. To má svůj původ v době kolem r. 1350, kdy byla centrem tvrz v Podhradí a farní kostel sv. Jiljí tamtéž. Když pak byl později budován pohořelský kostel, argumentoval jeho stavebník právě touto dlouhou tradicí. Přeji Vám i ostatním hodně úspěchů v nelehké, avšak krásné a záslužné pedagogické práci.


S uctivým pozdravem
Zdeněk Mrázek

 
Dopis pana Mrázka

Vážená paní ředitelko, vážené dámy,

již delší dobu pozoruji, že pohořelská škola kvete květem vzácné květiny, ovlažujícím tělo, duši i ducha. Rád a upřímně jsem vám napsal to, co cítím a vím. S láskou jste přijaly své povolání, stejně jako onu štafetu kvalitní pedagogiky, předanou vám generacemi dřívějších učitelů. Pedagogika není v naší zemi doceněna. Společnost nedoceňuje hloubku jejího sepětí s rodinným životem, nechápe, že právě v tom tkví odpovědnost vaší práce. Osobně se nad posláním pedagogiky zamýšlím velmi často. Netvrdím, že mé názory musí být ty nejlepší. Fundovaných názorů je totiž málo a těch moudrých ještě méně. Chovám v úctě učitelský stav a přeji mu vždy jen to nejlepší. Kéž není zahlcován vyplňováním nadbytečných výkazů, které povětšinou nikdo nečte, ani šikanován přehnaně přísnými normami. Nemám námitek vůči uvedení některých mých slov na webových stránkách školy. Jestliže to může posloužit na správném místě, budu jen rád. Přeji vám hodně sil a trpělivosti ve vaší práci.


S úctou
Zdeněk Mrázek