Obsah
Tvrz v Podhradí
V širokém údolí pod Pohořelicemi směrem ke Komárovu, stojí při silnici dvůr Leopoldov a blízko něj se v polích tyčí osamělá stavba kostela sv. Jiljí. Je dodnes výrazným a hmatatelným svědkem ,že na tomto místě stávala kdysi vesnice Podhradí, jejíž tvrz byla střediskem samostatného feudálního panství.
Jeho majitelem byl HERBORT z Podhradí, který r. 1350 předal podhradské panství svému synu Zdislavovi. Ten se pak připomíná ještě r. 1362 a 1367 (jako Zdich z Podhradí),ale tehdy tu už nebyl pánem,protože Podhradí mezitím přešlo do rukou Konráda z Dobrotic. Ale jen nakrátko, neboť Konrád postoupil intabulací r. 1368 Radslavovi z Měnína ves a tvrz Podhradí a vsi Svojšice, Pěnkov, Pohořelice a Oldřichovice. Ani Radslav z Měnína tu však dlouho nevládl a intabulací r.1371 předal Podhradí Mikuláši z Malenovic (tehdy se ve vsi Podhradí uvádí vedle tvrze i dvůr a kostel). Byl to nepochybně tento Mikuláš, který se svými příbuznými a spoluvlastníky teprve před nedávnem ( r. 1350) prodal původní rodový majetek - nedaleké Malenovice, Kračenovice a Kvítkovice,a po přechodné držbě majetků v okolí Bystřice pod Hostýnem se nyní zakoupením Podhradí natrvalo vrátil do tohoto kraje. V rukou rodu vladyků z Malenovic zůstalo pak Podhradí po dobu tří generací. Mikuláš z Malenovic se připomíná naposled r. 1379 a držitelem Podhradí se po něm stal Mikšík z Malenovic (častěji psaný jako Mikšík z Podhradí) .Zdejším pánem byl už r. 1381 a brzy zvětšil panství přikoupením vsi Komárova (intabulace r.1384).
Řídké a útržkovité zápisy dochované z té doby nám dovolují dovědět se nanejvýš jména zdějších feudálních pánů ,ale nic bližšího už neříkají o životě na podhradské tvrzi nebo v poddanských vesnicích. Mlčení o osudech tehdejších lidí prolomí jen tu a tam strohý záznam soudních sporů,které Mikšík z Malenovic vedl proti okolním šlechticům - malenovickým Šonvaldům ,lukovským Šternberkům a jiným,ale i tak se dovídáme pouhé útržky dějů bez bližších souvislostí. Naštěstí aspoň v jedné důležité věci padá na tohoto podhradského pána jasnější světlo,protože na stíženém listu,kterým česká šlechta r. 1415 protestovala proti Husovu upálení,čteme i jméno Mikšíka z Malenovic,jenž tedy patřil k přívržencům nového reformního hnutí.Krátce nato zemřel a dále slyšíme jen o jeho synech. Mikšík z Malenovic a Podhradí byl poprvé ženat s Ofkou (1381), podruhé s Kateřinou, ovdovělou Šarovcovou (1408) a měl čtyři syny. Z nich Mikeš se připomíná pouze r. 1411, Václav se uvádí r. 1412, další syn Markvart už r. 1408 držel nedaleké Prakšice a konečně Smil převzal po otcově smrti Podhradí a připomíná se jako zdejší pán r. 1417. Smil z Malenovic asi zanedlouho zemřel ,protože pánem na Podhradí byl na sklonku husitské doby jeho bratr Markvart z Malenovic a Prakšic a ten postoupil podhradské zboží intabulací r.1437 Jindřichu Houseti z Krumsína.Tehdy Markvartovi nepatřily už ani Prakšice, odešel z této krajiny a usadil se na jižní Moravě,kde držel Ratíškovice (1437 - 1446) a hlavně vsi Šenstrans (od roku 1437) a Násedlovice (od r. 1446). Naposled o něm slyšíme r. 1448, a protože neměl syny,vymřel jím rod vladyků z Malenovic (Markvartův majetek dědily jeho čtyři dcery).
Novým majitelem Podhradí se stal Jindřich HOUSE z Krumsína, kterému patřila i polovina blízkých Bílovic.Podle intabulačního zápisu z r. 1437 získal Jindřich zdejší statek,na kterém byla tvrz a kostel v Podhradí a vsi Podhradí,Pohořelice, Oldřichovice, Pěnkov a Komárov ,a dále pustá ves Svojšice,která zřejmě zanikla za husitských válek. Jindřich House kromě toho držel blízkou ves Dalenovice,o kterou vedl r. 1447 spor s Bernartem z Cimburka.
Výsledek soudního jednání neznáme,ale dopadl asi pro Jindřicha dobře, protože Dalenovice už zůstaly součástí podhradského statku. Jindřich House z Krumsína a Podhradí se po r. 1447 už nepřipomíná a zemřel někdy před r. 1455. Neměl děti a po jeho smrti se několik let táhly spory mezi dědici. Předmětem různic byly třeba neboštíkovy odkazy kostelům v Podhradí a Krumsíně, anebo věno Jindřichovy vdovy Anny z Číhovic (pojištěné na Pohořelicích a Oldřichovicích).Hlavně se však vlekla soudní jednání o nemovitý majetek,ze kterého polovinu Bílovic převzal r. 1455 Jan Kužel ze Žeravic 16, zatímco Podhradí dostal další dědic,Jindřichův příbuzný Jan House z Martinic. Ten převzal zděděný statek někdy koncem 50.let a už r. 1460 se o něm píše jako Jan House z Podhradí.Ale spory s Kuželem o rozdělení Jindřichovy pozůstalosti vedl až do r. 1464,kdy mu byla intabulačním vkladem i formálně zajištěna držba Podhradí.
Intabulace z r. 1464 zaznamenává statek v tomto rozsahu:
ves Podhradí s dvorem a kostelem,ves Komárov s dvorem, vsi Pěnkov, Oldřichovice a Pohořelice. Neuvádějí se Svojšice, o kterých víme,že už dříve zanikly a chybějí i Dalenovice,které zpustly asi teprve před nedávnem.Co je ale ještě důležitější - tehdy už nestála ani podhradská tvrz,neboť intabulace zaznamenána pouze "locum municionis ",tedy místo po tvrzi resp.místo ,kde stávala tvrz.
Nezbývá než učinit závěr,že někdy mezi r. 1437 a 1464 tvrz v Podhradí zpustla a zanikla. Bližší okolnosti jejího zániku jsou záhadou,neboť válečné akce doby husitské skončily před r. 1437 a v dalších letech o větších bojích v této krajině neslyšíme. Nabízí se dohad, že podhradská tvrz mohla být postižena už za husitské doby a v intabulaci z r. 1437 byla zaznamenána možná jen ze setrvačnosti.Anebo je tu možnost ,že vzala za své skutečně až po r. 1437,v době,kdy tu sice neprobíhaly rozsáhlejší bojové akce,ale přece jen nebylo nouze o drobné potyčky místních šlechtických klik. Buď jak buď, faktem zůstává,že r.1464 trvz už nestála a nebyla už obnovena,protože r. 1501 se místo ,kde stávala, označuje jako " kopec " a r. 1508 čteme označení " pustá tvrz". Na jejím místě zůstaly v terénu jen stopy příkopů a valů. Nevíme-li s určitostí ,zda tvrz v Podhradí stála ještě za Jindřicha Housete,pak máme aspoň jistotu v tom, že jeho nástupce Jan House z Podhradí měl již za zaniklou tvrz náhradu,i když dost skromnou. Nebyla to už tvrz jako opevněné šlechtické sídlo,ale dům stojící snad u některého z dvorů (r.1464 se připomínají dva dvory v Podhradí a Komárově). O tomto domě se dovídáme z jediné zprávy z r. 1464. Tehdy vrcholily spory o rozdělení dědictví po Jindřichu Houseti,které přerostly až do ozbrojených přepadů,takže r.1464 žaloval podhradský pán Jan House na Jiříka Kužela ze Žeravic, " že jest mi pobral na Komárově lidem mým a dům mi obořil a jisbu mi vzal a stodolu mi podrúbal ". Slyšíme-li tady,že při celkem nevelkých potyčkách svářících se šlechticů byl pobořen dům zdejšího pána, nabízí se dohad,že koneckonců podobným způsobem snad zašlo i původní sídlo majitelů tohoto statku - tvrze v Podhradí. Onen pobořený dům si Jan House možná nechal opravit, avšak na obzoru byly mnohem horší ztráty.
Česko-uherská válka ,která r. 1468 jihovýchodní Moravu zasáhla plnou silou urputných bojů a nelítostného plenění,zanechala i v této končině těžké následky. Musíme se domnívat,že právě tehdy zpustly další vesnice na podhradském statku,protože r. 1501 se vedle dříve zaniklých Svojšic a Dalenovic uvádí už i zpustlé Podhradí,Pěnkov a Sedlíšťky. Nikdy se už asi nedovíme,co se tu za těžkých válečných časů odehrálo a jaké útrapy museli snášet zdejší lidé. Ale výsledky byly katastrofální a pohlédneme-li na mapu vidíme, že v obvodu dříve hustě osídleného podhradského statku bylo r. 1501 pět zaniklých vesnic ( Svojšice,Dalenovice,Podhradí, Pěnkov, Sedlíšťky), zatímco pouhé tři si zachovaly svou existenci - Pohořelice, Oldřichovice a Komárov. Dodejme ještě,že samotné Podhradí se v době své existence označovalo vždy jako vesnice ( 1368,1464 ) ,avšak r. 1501 se výslovně uvádí jako " pusté městečko " podobně jako r. 1508,1525 a dokonce ještě i r. 1579. Tuto změnu v řeči pramenů nelze zatím uspokojivě vysvětlit ( snad jen dosti krkolomným dohadem, že vesnice Podhradí se někdy po r. 1464 stala městečkem,ale vzápětí nato zpustla ).